Sedmi a půl milionová pulsující metropole s několika pahorky tyčící se nad bílé budovy. Bílé město plné uliček. Plné atéňanů, kteří pobíhají, pokřikují a neustále popíjejí frappé. Dokonce i řeckej policajt má v základní výbavě frappé a štít (a v tý hnědý tašce má určitě další frappé).
V Aténách jsme prožili jeden den a úplně nám to stačilo. Krátký průlet je zachycen na videu. Trošku jsme působili cizokrajně, dokonce se nás několikrát ptali, odkud jsme. Myslím, že čekali nějakou zemi třetího světa, než Čechy. I když někdy i Čechy pro ně byly neurčitým pojmem, díkybohu za Německo, který můžu popsat, že je vedle. Nošení dětí v šátku zde asi není tak běžné, tak v kombinaci dítěte v šátku, značně netrendy oblečení a absence makeupu jsme dost vybočovali.
Akropoli a její popis si dodnes pamatuji z hodin umění ze střední. Tenkrát jsme dostali velkou plachtu, na které bylo černobíle okopírovaný plánek akropole a základní stavby z Akropole. Celá ta plachta mi najednou začala ožívat. Ze špatně čitelné černobílého plachty vyvstaly bílé mramorové budovy tyčící se oproti modrému nebi. Je to nádhera.
 |
| Hadriánova knihovna - první budova, na kterou narazíte hned u stanice metra. |
 |
| Teodor sbíral kamínky, Parthenon ho nechával chladným. |
 |
| Překvapily mě drobné detaily - zdobení na sloupech. |
 |
| Erechtheion |
 |
| Odeon |
Blízko stanice Monastiraki, která je přímo pod Akropolí jsme navštívili i velký bleší trh plný historického nábytku, koberců, šperků, obrazů a další veteše. Uličky okolo Monastiraki jsou plné nejrůznějších krámků, od známých řetězcových obchodů, které najdete po celém světě. Příležitost podívat se do Zary, HM nebo jiného podobného krámu jsme si nechali ujít a vyrazili jsme shánět regulátor na plynovou bombu. To bylo docela dobrodružství, vejdete do krámku, který má asi deset metrů čtverečních a tam zjistíte, že na podlaze jsou bedny s nasolenýma treskama, o kousek výš veškeré elektroinstalační materiály, pak sklenice s medem, plastové hračky z Číny, zvonce na kozy a někde u stropu je nádobí. Naštěstí regulátor měli už v osmém krámku. Mezitím jsme alespoň nakoukli do pekáren, cukráren a krámků, které jsem si pojmenovala jako “tradiční řecké”, kde najdete nejrůznější produkty z Řecka: sýry, olivy, olej, víno, luštěniny a samozřejmě med.
Neodolala jsem a okamžitě jsem ochutnala několik kousků baklavy a nějakých dalších cukrovinek.
Byly sladké snad víc jak samotný cukr. Prostě dokonalá malá sladká tečka. Trošku mi připomněli test na cukrovku v těhotenství. Důrazně apeluji na to, aby se roztok glukózy, vyměnily za baklavu. Myslím, že množství cukru je tam stejné a bude rozhodně příjemnější.
Byly sladké snad víc jak samotný cukr. Prostě dokonalá malá sladká tečka. Trošku mi připomněli test na cukrovku v těhotenství. Důrazně apeluji na to, aby se roztok glukózy, vyměnily za baklavu. Myslím, že množství cukru je tam stejné a bude rozhodně příjemnější.
Taky jsem si koupili, alespoň trochu dobrého kafe, s tím řeckým se zatím sžíváme, ale nic moc. Žádná Kávová zastávka, kde si člověk koupí skvělý kafe, tady není. V obchodě pokud je zrnková káva, tak je to rovno zázraku a není jinak z čeho vybírat. Musím říci, že ani klasická káva z “briki”, jak se jmenuje konvička, ve které se káva několikrát převařuje mne zatím nijak neoslovila. Uvidíme za pár měsíců.
Jako poslední jsme navštívili national garden. Příjemný výlet v přeplněných Aténách do parku, kde je mnoho stromů, dětská knihovna, minizoo s kozama a kachnama. Dokonce jsme zde našli i čarodějku, která namísto kočky na ulici dřímala kachnu, která dokonce vypadala, že se jí nošení líbí.
Žádné komentáře:
Okomentovat