Bob zahradní jako zelenina je pěstován už od mladší doby kamenné, původně pochází ze Severní Afriky. Ve starém Řecku byly plody bobu používané k hlasování – zelené semeno znamenalo pro, tmavé proti. V dnešní době je rozšířenou plodinou po celém světě. Je to jednoletý druh, mladé lusky se mohou jíst celé. Jinak se konzumují semena, která můžeme ještě před konzumací ještě loupat. Zralá semena se melou na mouku.
Bob lze pěstovat v řepařské i bramborářské oblasti, snese dobře i nižší teploty, bez poškození do -4 st. C. Není náročný na předplodinu - lze ho pěstovat po kterékoliv předplodině. Nevhodné jsou pozemky zaplevelené víceletými druhy plevelů - pýr, pcháč apod. Je celkem náročný na živiny - nenásleduje -li po hnojené okopanině, je dobré ho přihnojit, nejlépe zralým kompostem. Jako rostlina motýlokvětá využívá sám i vzdušný dusík.
Po sklizni lusků můžeme rostlinu zkrátit, obrazí a přinese ještě jednu úrodu na podzim. Velmi dobře se daří vedle brambor nebo novozélandského špenátu, které zastiňují půdu a udržují ji vlhkou, ze stejného důvodu mu prospívá i mulčování. S oblibou ho pěstuji na zadní straně kolem slunečních pastí, kde zmírňuje jejich vysychání a využívá vyplavené živiny.
(čerpáno z conovehonakopci.cz, a www.veronica.cz)
Žádné komentáře:
Okomentovat