Šanta je nádherně fialově kvetoucí trvalka. Miluje slunná místa a rozrůstá se velké nízké keříky s bohatou záplavou fialovo - růžových květů, přitahující motýly a včely. Šanta má pronikavou kořenitou vůni. Šanta se množí jak ze semen, tak z řízků, nejlepší mi ale přijde množit ji na podzim odkopky.

Odvar ze šanty se používá jako uklidňující čaj, užívá se při nachlazení, horečce, podporuje pocení. Odvar zklidňuje a pomáhá od bolestí nervového původu. 

Šanta v jídle pomáhá trávení, štepí tuky, čímž činé jídla stravitelnější. Používá se často k okořenění nejrůžnějších druhů mas. Mladé výhonky se přidávají do salátů. květy - používá se jen růžová část skvěle dozdobí a dodají říz těstovinám, či dušené zelenině.

Jako obklad se používá na zklidnění podrážděné pokožky, čerstvě nasekanou ji můžeme přikládat na řezné rány.

Šanta odpuzuje komáry a šváby.

Květ šanty

Na wikipedii jsem mimo jiné o šantě nalezla: Šanta se již dlouhá staletí používá jako léčivá rostlina a také jako ochucovadlo. Jelikož obsahuje halucinogenní látky (byť v malé míře), její sušené listy kdysi kouřili lidé, aby alespoň načas zahnali strasti běžného života. Žvýkání kořene se zase doporučovalo osobám plachým, aby jim dodalo více odvahy a průbojnosti. Traduje se prohlášení jednoho kata, který by prý nikdy nemohl vykonávat svou profesi, kdyby předtím nesnědl kousek kořene. 

Šantové máslo:

(z kuchařky Jekky McVicar)

125 g nasekané šanty

125 g přepuštěného másla

Obě dvě suroviny smícháme a uložíme do chladu. Před konzumací necháme minimálně dva dny odležet. Jeho trvanlivost je minimálně 3 měsíce. Výborné je na smažené houby, či jako dochucení pokrmů.

Šantou můžeme ochutit klasickou rajčatovou omáčku na těstoviny, či dušenou zeleninu.